Teplota

Ve Švédsku mrzne a teploměr ukazuje 100 stupňů. Není rozbitý. Když Anders Celsius roku 1742 navrhl svou teplotní stupnici, přiřadil teplotě varu vody 0 stupňů a teplotě tání ledu 100 stupňů. Při ochlazování tedy údaj na jeho stupnici rostl, při oteplování naopak klesal.

O tři roky později se stupnice v podobě, kterou používáme dnes, objevila na nečekaném místě. Nebylo to v pojednání o teploměrech, ale v latinské disertaci Hortus Upsaliensis věnované botanické zahradě v Uppsale. Carl Linné v ní popisoval také oranžerii, v níž musely během severské zimy přežít rostliny z teplejších oblastí. Pro jejich pěstování bylo důležité sledovat a zaznamenávat teplotu.

V této práci již teplotě tání ledu odpovídá 0 stupňů a teplotě varu vody 100 stupňů. Kdo přesně původní stupnici obrátil, dnes nevíme jistě. Dochovaný text ale připomíná, že teplotní stupnice nebyla jen záležitostí fyziků: praktický význam měla také pro zahradníky, botaniky a všechny, kteří potřebovali porovnávat teplotní podmínky.

Video v angličtině: Příběh původní obrácené stupnice a hledání člověka, který jí dal dnešní podobu.

Dobový pramen: disertace o botanické zahradě z roku 1745
“HORTUS UPSALIENSIS”

The Uppsala Garden

Latinská disertace pojednávala o historii a obnově botanické zahrady v Uppsale. Dnešní uspořádání Celsiovy stupnice se v ní objevilo jen jako praktická součást popisu podmínek v oranžerii. Práci obhajoval Samuel Nauclér pod Linného vedením.

Carl Linné a Samuel Nauclér: Hortus Upsaliensis, 1745 (v latině)
Otázka na úvod: Kdybychom Celsiusovu původní stupnici nikdy neobrátili, rostlo by číslo na teploměru při zahřívání, nebo by klesalo?
Zobrazit odpověď

Klesalo by. Teplotě varu vody Celsius přiřadil 0 stupňů a teplotě tajícího ledu 100 stupňů. Samotná teplota ani chování vody by se nezměnily - jiná by byla pouze dohoda, podle které stavům přiřazujeme čísla.

Co vyjadřuje teplota?

Teplota vyjadřuje, jaký je tepelný stav tělesa - zda je ve srovnání s jiným tělesem teplejší, nebo chladnější.

Na mikroskopické úrovni souvisí teplota s neuspořádaným pohybem částic. Při vyšší teplotě je tento pohyb zpravidla intenzivnější. Jednotlivé částice se však nepohybují stejně rychle - teplota popisuje společný stav obrovského množství částic.

Teplota není energie. Teplota je stavová veličina, zatímco energie závisí také na množství látky a na jejím vnitřním uspořádání. Malý horký předmět proto nemusí mít více vnitřní energie než velký chladnější předmět.

Jak vznikne teplotní stupnice?

Teplotu nelze přímo pozorovat. Teploměr využívá jinou vlastnost, která se s teplotou pravidelně mění - například objem kapaliny, elektrický odpor nebo elektrické napětí termočlánku. Aby mohl ukazovat čísla, musíme jej kalibrovat.

1. Teploměrná vlastnost

Vybereme veličinu, která se s teplotou předvídatelně mění.

2. Referenční stavy

Teploměr vystavíme dobře reprodukovatelným stavům, například tajícímu ledu a vroucí vodě při stanoveném tlaku.

3. Rozdělení stupnice

Zvoleným stavům přiřadíme čísla a interval mezi nimi rozdělíme.

Celsiusova původní a dnešní stupnice

Anders Celsius zvolil stejné dva orientační body jako dnešní stupnice, čísla jim ale přiřadil opačně.

Tepelný stavCelsius v roce 1742Dnešní stupnice
Vroucí voda*0 stupňů100 °C
Tající led100 stupňů0 °C
Dnešní stupnicečíslo roste
Původní stupnicečíslo klesá

* Při stanoveném atmosférickém tlaku.

Je teplota varu vody vždy přesně 100 °C?

Ne. Závisí na tlaku. Hodnota přibližně 100 °C platí při normálním atmosférickém tlaku. Ve vyšší nadmořské výšce voda vře při nižší teplotě.

Celsiova a Fahrenheitova stupnice

Ve většině světa se v běžném životě používá Celsiova stupnice. Ve Spojených státech se stále setkáme s Fahrenheitovou stupnicí. Teplota tajícího ledu je v ní 32 °F a teplota varu vody při normálním tlaku 212 °F.

Z Celsiovy stupnice

tF = 1,8tC + 32

Do Celsiovy stupnice

tC = (tF - 32) / 1,8

Jedna teplota, tři číselné hodnoty

Celsius20 °C
Fahrenheit68 °F
Kelvin293,15 K

Běžná pokojová teplota.

Termodynamická teplota

Celsiova i Fahrenheitova stupnice mají nulu zvolenou dohodou. Fyzika ale potřebuje takovou stupnici, jejíž nula nebude libovolná. Termodynamická teplota začíná absolutní nulou - nejnižší možnou teplotou.

Absolutní nula

0 K odpovídá teplotě -273,15 °C. Nelze jí přiřadit nižší termodynamickou teplotu a přesně 0 K nelze experimentálně dosáhnout.

Kelvin

Jednotkou termodynamické teploty je kelvin, značka K. Nepíšeme „stupeň kelvina“ ani symbol °K.

správně: 300 Kchybně: 300 °K

T = t + 273,15

Značkou T obvykle označujeme termodynamickou teplotu v kelvinech a značkou t Celsiovu teplotu ve stupních Celsia.

Zastaví se při 0 K veškerý pohyb částic?

Ve školním klasickém modelu se tepelný pohyb s klesající teplotou zmenšuje a při absolutní nule dosahuje minima. Kvantová fyzika ale nedovoluje obecně tvrdit, že se veškerý mikroskopický pohyb úplně zastaví; systém může mít nenulovou energii základního stavu.

1848 - William Thomson

Budoucí lord Kelvin navrhl absolutní teplotní stupnici a odhadl absolutní nulu přibližně na -273 °C.

Dnešní SI

Kelvin je definován pomocí pevně stanovené hodnoty Boltzmannovy konstanty.

Teplota a rozdíl teplot

Celsiova a Kelvinova stupnice mají stejně velký dílek. Liší se jen polohou nuly. Proto je rozdíl dvou teplot číselně stejný ve stupních Celsia i v kelvinech.

30 °C - 20 °C = 10 °C   ⇔   303,15 K - 293,15 K = 10 K

Je 40 °C dvakrát více než 20 °C?

Posuňte druhou teplotu a porovnejte poměry na Celsiově a Kelvinově stupnici.

V Celsiově stupnici: 40/20 = 2. V Kelvinově stupnici: 313,15/293,15 ≈ 1,07.
Poměry teplot mají fyzikální smysl pouze na absolutní stupnici. Tvrzení „40 °C je dvakrát vyšší teplota než 20 °C“ proto není správné. Lze ale říci, že rozdíl je 20 °C neboli 20 K.

Srovnání teplot

Situacet [°C]T [K]
Absolutní nula-273,150
Kapalný dusík při normálním tlakupřibližně -196přibližně 77
Mrazivý zimní den-18přibližně 255
Tající led0273,15
Pokojová teplota20293,15
Teplota lidského tělapřibližně 37přibližně 310
Vroucí voda při normálním tlakupřibližně 100přibližně 373
Povrch Sluncepřibližně 5 500přibližně 5 800

Uvedené hodnoty jsou orientační; například teplota varu závisí na tlaku a teplota lidského těla na místě a způsobu měření.

Otázky a úlohy

1. Převeďte 25 °C na kelviny.

T = 25 + 273,15 = 298,15 K.

2. Převeďte 300 K na stupně Celsia.

t = 300 - 273,15 = 26,85 °C.

3. Teplota vzrostla z 15 °C na 35 °C. O kolik se zvýšila v kelvinech?

O 20 K. Rozdíl teplot je v Celsiově a Kelvinově stupnici číselně stejný.

4. Je teplota -5 K možná?

V běžné termodynamické stupnici ne. Její nejnižší hodnota je 0 K. Speciální systémy s takzvanou zápornou absolutní teplotou nejsou chladnější než 0 K a přesahují rámec této kapitoly.

5. Při které teplotě ukazují Celsiova a Fahrenheitova stupnice stejné číslo?

Položíme tF = tC. Z rovnice t = 1,8t + 32 dostaneme t = -40. Platí tedy -40 °C = -40 °F.

Časté omyly

  • „Teplota a teplo jsou totéž.“ Teplota popisuje stav tělesa; teplo označuje energii předanou v důsledku rozdílu teplot.
  • „0 °C znamená nulovou teplotu.“ Jde pouze o nulu Celsiovy stupnice; odpovídá 273,15 K.
  • „Kelviny jsou stupně.“ Jednotkou je kelvin se značkou K, bez symbolu stupně.
  • „Rozdíl 10 °C je jiný než rozdíl 10 K.“ Velikost dílku je stejná, proto jsou tyto rozdíly stejné.
  • „40 °C je dvakrát vyšší teplota než 20 °C.“ Poměr lze porovnávat až po převodu na absolutní stupnici.
Metodická poznámka pro učitele

V této kapitole je vhodné důsledně rozlišovat Celsiovu teplotu t a termodynamickou teplotu T. Fahrenheitova stupnice slouží hlavně jako ukázka, že nula i velikost dílku mohou být zvoleny různě. Témata teplo, tepelná výměna, tepelná kapacita a kalorimetrie jsou ponechána do navazující kapitoly. U tvrzení o pohybu částic při 0 K je vhodné vyhnout se absolutní formulaci „všechny částice se zastaví“.

Česko-anglický slovníček

teplota
temperature
teplotní stupnice
temperature scale
teploměr
thermometer
kalibrace
calibration
referenční stav
reference point
stupeň Celsia
degree Celsius
stupeň Fahrenheita
degree Fahrenheit
termodynamická teplota
thermodynamic temperature
absolutní teplota
absolute temperature
absolutní nula
absolute zero
kelvin
kelvin
rozdíl teplot
temperature difference
Boltzmannova konstanta
Boltzmann constant
tepelný pohyb
thermal motion