Využití diody

Co se děje uvnitř nabíječky?

Do zásuvky přichází střídavé napětí, které padesátkrát za sekundu dokončí celý kmit. Telefon však potřebuje nízké stejnosměrné napětí. Mezi zásuvkou a baterií proto musí proběhnout několik přeměn – a v jedné z nejdůležitějších vystupují diody.

INPUT: 100–240 V~   50/60 Hz   0,5 A

OUTPUT: 5,0 V ⎓   3,0 A   15 W

Otázka na úvod: Co znamenají symboly ~ a ⎓ na štítku nabíječky?
Zobrazit odpověď

Symbol ~ označuje střídavé napětí na vstupu. Symbol ⎓ označuje stejnosměrné napětí na výstupu. Údaje na štítku neříkají, že se 230 V pouze „zmenší“ – napětí se také usměrní, vyhladí a elektronicky reguluje.

střídavé napětí
usměrnění
vyhlazení
regulace

Moderní spínaný zdroj je složitější než toto čtyřkrokové schéma. Pro pochopení úlohy diody je však rozhodující změna střídavého průběhu na jednosměrný.

Střídavé a stejnosměrné napětí

U stejnosměrného napětí zůstává polarita stejná. U střídavého napětí se polarita periodicky obrací, a proto by se bez úpravy měnil také směr proudu spotřebičem. Dioda může jednu polaritu propustit a druhou téměř zablokovat.

střídavé napětítUpolarita se mění stejnosměrné napětítUpolarita se nemění
Časové průběhy napětí. U střídavého napětí nabývá okamžitá hodnota kladných i záporných hodnot.

Jednocestné usměrnění

Nejjednodušší usměrňovač tvoří jediná dioda. Během jedné půlvlny je zapojena v propustném směru a proud prochází. Během druhé půlvlny je v závěrném směru a proud je téměř nulový. Na výstupu proto nezískáme stálé napětí, ale pulzující stejnosměrné napětí.

zdroj malého střídavého napětíspotřebičdioda Uouttzáporné půlvlny chybějí
Jedna dioda využije pouze každou druhou půlvlnu. Výstup má stále stejnou polaritu, ale jeho velikost silně kolísá.

Dvoucestné usměrnění: diodový můstek

Čtyři diody lze zapojit tak, že spotřebičem prochází proud v obou půlvlnách stejným směrem. V každé půlvlně vedou právě dvě diody a druhé dvě proud blokují. Zapojení se často nazývá Graetzův můstek.

Kladná půlvlna

Proud prochází první dvojicí diod. Horní výstup zůstává kladný.

Záporná půlvlna

Proud převezme druhá dvojice diod. Spotřebičem však opět teče stejným směrem.

kladná půlvlna+~~ záporná půlvlna+~~ výstup využívá obě půlvlny
Barevně jsou vyznačeny vodivé cesty. Symboly jednotlivých diod jsou zde kvůli přehlednosti nahrazeny jejich pozicemi v můstku; podstatné je střídání dvojic a stálá polarita výstupu.
Historická zajímavost – je „Graetzův“ můstek skutečně Graetzův?

Německý fyzik Leo Graetz popsal můstkové usměrnění roku 1897 a jeho jméno se pro zapojení vžilo. Polský elektrotechnik Karol Pollak však získal britský patent na můstkový usměrňovač už roku 1896. Zapojení navíc původně neobsahovalo dnešní polovodičové diody; používaly se tehdy dostupné elektrolytické usměrňovače. Stejná topologie se později realizovala vakuovými i polovodičovými diodami.

Proč za usměrňovačem bývá kondenzátor?

Ani dvoucestně usměrněné napětí není stálé. Kondenzátor se poblíž vrcholu pulzu nabije a mezi vrcholy dodává energii spotřebiči. Napětí proto neklesne až k nule. Zůstává jen menší zvlnění, které další část zdroje omezuje regulací.

zvlněníUtbez kondenzátorus kondenzátorem
Kondenzátor „nevyrobí“ dokonale stálé napětí. Pouze uchovává náboj a zpomaluje pokles mezi sousedními maximy.
Důležitý důsledek: u sítě 50 Hz má jednocestně usměrněné napětí 50 pulzů za sekundu, zatímco za můstkem má 100 pulzů za sekundu. Kondenzátor proto musí překlenout kratší dobu a vyhlazení je snazší.

Další využití diod

Součástka nebo zapojeníCo dioda děláKonkrétní příklad
LEDPři rekombinaci elektronů a děr vyzařuje světlo. Barva souvisí s energií fotonů a s použitým polovodičem.Kontrolka, displej, osvětlení, optický přenos dat.
FotodiodaDopadající světlo vytváří nositele náboje a měřitelný proud.Optická závora, přijímač dálkového ovládání, pulzní oxymetr.
Solární článekVelkoplošný PN přechod odděluje nositele vytvořené světlem a dodává elektrickou energii.Fotovoltaický panel, kalkulačka, družice.
Ochranná diodaBlokuje proud při opačné polaritě nebo poskytne bezpečnou cestu proudu indukční zátěže.Ochrana přístroje před obrácenou baterií; dioda paralelně k relé.
Zenerova diodaJe navržena pro práci v řízeném průrazu a pomáhá omezit nebo stabilizovat napětí.Napěťová reference a ochrana vstupu.
Proč různé LED vyzařují různou barvu?

Při rekombinaci se uvolní energie přibližně odpovídající šířce zakázaného pásu polovodiče. Foton má energii E = hf: větší energie znamená vyšší frekvenci a kratší vlnovou délku. Barvu proto neurčuje barevné plastové pouzdro, ale především materiál a struktura aktivní vrstvy. Bílé LED obvykle využívají modrou LED a luminofor, který část světla převede na delší vlnové délky.

Jak může jedna LED světlo vysílat i detekovat?

Při průchodu proudu LED může rekombinace nositelů vytvářet fotony. Opačný proces je také možný: světlo s dostatečnou energií vytvoří elektron a díru a vznikne malý elektrický signál. Běžná LED proto může fungovat jako jednoduchý světelný senzor, nejcitlivější obvykle pro podobné nebo kratší vlnové délky, než sama vyzařuje.

Experiment: od střídavého napětí ke stejnosměrnému

Na bezpečném zdroji malého střídavého napětí porovnejte tři zapojení: bez diody, s jednou diodou a se čtyřdiodovým můstkem. Výstup sledujte osciloskopem nebo vhodným měřicím rozhraním. Nakonec připojte kondenzátor a pozorujte změnu zvlnění.

  • Pomůcky: izolovaný školní zdroj 6–12 V AC, čtyři diody, rezistor jako zátěž, kondenzátor s dostatečným jmenovitým napětím, nepájivé pole a osciloskop.
  • Sledujte: polaritu výstupu, počet pulzů za periodu a nejmenší napětí mezi maximy.
  • Měňte: kapacitu kondenzátoru nebo odpor zátěže a vysvětlete změnu zvlnění.
Bezpečnost: zapojení nikdy nepřipojujte přímo do zásuvky. Síťové napětí 230 V je životu nebezpečné a běžný osciloskop může při chybném připojení vytvořit zkrat přes ochranný vodič. Použijte pouze galvanicky oddělený školní zdroj malého napětí.
Poznámka pro učitele

Nejprve nechte žáky předpovědět průběh pro každé zapojení a až potom jej zobrazte. U můstku lze čtyři diody nahradit hotovým pouzdrem; pro pochopení proudových cest je však vhodnější první měření se samostatnými diodami. Při připojení elektrolytického kondenzátoru zkontrolujte polaritu.

Kontrolní otázky

1. Proč se napětí za jedinou diodou ještě nedá označit za stálé?
Zobrazit odpověď

Dioda odstraní jednu polaritu, ale propouštěná půlvlna stále roste od nuly k maximu a znovu klesá. Výstup je jednosměrný, ale pulzující.

2. Kolik diod v můstku vede během jedné půlvlny?
Zobrazit odpověď

Dvě. Při změně polarity začne vést druhá dvojice, takže proud zátěží zachová svůj směr.

3. Co se stane se zvlněním, jestliže spotřebič odebírá větší proud?
Zobrazit odpověď

Kondenzátor se mezi vrcholy vybíjí rychleji, a proto napětí více poklesne a zvlnění se zvětší.

4. Je solární článek zdrojem energie i ve tmě?
Zobrazit odpověď

Ne. Elektrickou energii získává z dopadajícího světla. Ve tmě se elektricky chová přibližně jako dioda a energii nedodává.

Časté omyly

  • „Usměrněné napětí je automaticky konstantní.“ Bez vyhlazení je pulzující a i po vyhlazení může obsahovat zvlnění.
  • „Kondenzátor mění střídavé napětí na stejnosměrné.“ Směr proudu mění usměrňovač; kondenzátor pouze omezuje kolísání napětí.
  • „V můstku vedou všechny čtyři diody současně.“ V každé půlvlně běžně vede jedna dvojice.
  • „Na každé diodě je vždy přesně 0,7 V.“ Propustné napětí závisí na typu, proudu a teplotě; v můstku navíc proud prochází dvěma diodami.
  • „LED může být připojena přímo ke zdroji napětí.“ Proud je nutné omezit rezistorem nebo vhodným proudovým zdrojem.

Česko-anglický slovníček

usměrňovač
rectifier
jednocestné usměrnění
half-wave rectification
dvoucestné usměrnění
full-wave rectification
diodový můstek
diode bridge
střídavé napětí
alternating voltage
stejnosměrné napětí
direct voltage
vyhlazovací kondenzátor
smoothing capacitor
zvlnění
ripple
světelná dioda
light-emitting diode
fotodioda
photodiode
solární článek
solar cell
ochranná dioda
protection diode