Trvalá látka pro 1. ročník a kvintu

Trvalá látka – Fyzika

Trvalá látka

Co je trvalá látka?

Trvalá látka představuje základní znalosti a dovednosti, které byste měli ovládat po celý školní rok. Budeme se k nim průběžně vracet při výuce, v písemných pracích i při dalších fyzikálních úlohách.

Nestačí pouze znát definice a vzorce. Důležité je rozumět jejich významu a umět je použít.

Pojmy označené tečkovaným podtržením můžete rozkliknout a zobrazit si krátké vysvětlení.

1. Základy fyziky

Fyzikální veličiny a jednotky

  1. Znát
    základní fyzikální veličiny soustavy SI

    Délka (m), hmotnost (kg), čas (s), elektrický proud (A), termodynamická teplota (K), látkové množství (mol) a svítivost (cd).

    , jejich značky a jednotky.
  2. Umět převádět jednotky, včetně jednotek plochy, objemu, rychlosti a hustoty.
    Příklady převodů

    72 km/h = 20 m/s

    1 cm² = 0,0001 m²

    1 g/cm³ = 1000 kg/m³

  3. Správně zapisovat
    fyzikální veličiny, číselné hodnoty a jednotky

    Například l = 2,5 m.

    l je značka veličiny, 2,5 je číselná hodnota a m je jednotka.

    .

Měření a fyzikální odhady

  1. Rozlišovat
    přímé a nepřímé měření

    Při přímém měření odečítáme hodnotu přímo z měřidla.

    Při nepřímém měření ji vypočítáme z jiných naměřených veličin.

    Například délku stolu změříme přímo, jeho obsah vypočítáme nepřímo.

    a správně odečítat hodnoty z měřicích přístrojů.
  2. Umět vypočítat
    aritmetický průměr

    Součet naměřených hodnot vydělíme jejich počtem.

    x̄ = (x₁ + x₂ + … + xₙ) / n

    Průměr hodnot 10,1; 10,2 a 10,0 je 10,1.

    opakovaných měření.
  3. Dokázat odhadnout
    řádovou velikost

    Řádový odhad určuje přibližnou velikost veličiny, obvykle pomocí mocnin deseti.

    Výška člověka je řádově 1 m, nikoli 1 mm nebo 1 km.

    fyzikální veličiny a posoudit rozumnost výsledku.

Tabulky, grafy a funkce

  1. Umět vytvořit správnou tabulku a graf s popsanými osami a jednotkami.
  2. Znát a umět rozpoznat všechny
    typy funkcí

    Funkce popisuje závislost jedné veličiny na druhé.

    Je třeba rozpoznat funkce probírané v kapitole Grafy, funkce a fitování, znát jejich základní průběh a vlastnosti.

    Přehled funkcí v učebnici

    probírané v kapitole Grafy, funkce a fitování . Umět popsat jejich průběh a základní vlastnosti.
  3. Vědět, co je
    směrnice přímky

    Směrnice vyjadřuje změnu hodnoty na svislé ose při jednotkové změně hodnoty na vodorovné ose.

    U přímky y = ax + b je směrnicí koeficient a.

    V grafu polohy v závislosti na čase vyjadřuje směrnice rychlost.

    , co vyjadřuje a jaký může mít fyzikální význam.

Absolutní a relativní odchylka

  1. Vysvětlit rozdíl mezi
    absolutní a relativní odchylkou

    Absolutní odchylka vyjadřuje velikost rozdílu od referenční hodnoty.

    Relativní odchylka vyjadřuje tento rozdíl vzhledem k velikosti referenční hodnoty.

    .
  2. Umět vypočítat absolutní a relativní odchylku od referenční hodnoty.
  3. Umět porovnat výsledky měření pomocí relativní odchylky.
    Příklad

    Referenční délka je 20 cm, naměřená délka 21 cm.

    Absolutní odchylka: 1 cm.

    Relativní odchylka: 5 %.

Δx = |x − xref|
δ = (Δx / |xref|) · 100 %

2. Kinematika

Hmotný bod, vztažná soustava a poloha

  1. Vysvětlit, co je
    hmotný bod

    Hmotný bod je model tělesa, u kterého zanedbáváme rozměry a tvar, ale zachováváme hmotnost.

    Auto při cestě mezi městy můžeme považovat za hmotný bod, při parkování nikoli.

    a kdy lze těleso hmotným bodem nahradit.
  2. Vysvětlit, co je
    vztažná soustava

    Vztažná soustava slouží k popisu polohy a pohybu těles.

    Cestující sedící ve vlaku je vzhledem k vlaku v klidu, ale vzhledem k nástupišti se pohybuje.

    , proč je pohyb relativní a umět popsat polohu tělesa pomocí souřadnic.
  3. Rozlišovat
    polohu, trajektorii, dráhu a posunutí

    Poloha: místo, kde se těleso nachází.

    Trajektorie: křivka, kterou těleso při pohybu opisuje.

    Dráha: délka části trajektorie, kterou těleso urazilo.

    Posunutí: vektor od počáteční do konečné polohy.

    .

Průměrná a okamžitá rychlost

  1. Rozlišovat
    průměrnou a okamžitou rychlost

    Průměrná rychlost charakterizuje pohyb za určitý časový interval. Okamžitá rychlost popisuje pohyb v daném okamžiku.

    Rychlost je vektorová veličina, má tedy velikost i směr.

    a chápat rozdíl mezi rychlostí a velikostí rychlosti.
  2. Umět vypočítat průměrnou velikost rychlosti a převádět její jednotky.
    Příklad

    Cyklista ujede 12 km za 30 minut.

    Jeho průměrná velikost rychlosti je 24 km/h.

  3. Umět interpretovat
    graf polohy v závislosti na čase

    Směrnice sečny odpovídá průměrné rychlosti v daném časovém intervalu.

    Směrnice tečny odpovídá okamžité rychlosti.

    Vodorovná část grafu znamená, že se poloha tělesa nemění.

    a určit z něj rychlost v jednorozměrném pohybu.
vprům = s / Δt

Vztah vyjadřuje průměrnou velikost rychlosti jako podíl celkové dráhy a uplynulého času.